|
|
Predikace druhového složení těžeben na základě biotopového mapování okolní krajiny: využití charakteristických druhů vyšších rostlin
SLABA, Michal
Okolní krajina (biotopy) hraje důležitou roli ve spontánní sukcesi těžbou narušených lokalit. Slouží jako zdrojová místa druhů, která kolonizují těžbou narušená území z blízkého okolí. Tato diplomová práce se zabývá druhovým složením těžbou narušených lokalit a porovnává ho s druhovým složením jejich okolních biotopů do vzdálenosti 1 km od lokality. Výsledky ukazují, že bazaltové kamenolomy sdílejí největší počet druhů s jejich okolními biotopy. Použité metody mají omezenou schopnost předpovídat druhové složení míst po těžbe pouze s využitím poznatků o typech okolních biotopů. Na druhé straně se druhové složení okolních biotopů definovaných výběrem reprezentativních snímků České národní fytocenologické databáze (ČNFD) jeví jako slibnější přístup. Tato metoda by mohla poskytnout přesnější výsledky aplikované na ekologickou obnovu těžbou narušených lokalit v České republice.
|
|
|
Krajina na pomezí CHKO Beskydy (Vizovická vrchovina vs. Javorníky): srovnání historického a současného využití krajiny
Babicová, Jarmila
Předkládaná diplomová práce se zabývá studiem historického a současného působení člověka na krajinu Valašské Polanky. Změny krajiny jsou hodnoceny pomocí historických map a podkladů srovnáním se současností. Dále byly vybrány segmenty z části území patřící do CHKO (Javorníky) a mimo tuto oblast (Vizovické vrchy) k podrobnějšímu zkoumání, které byly mapovány z hlediska biotopů. Mapovanými plochami jsou části hospodářství vybraných zemědělských subjektů, v tomto případě se jedná o extenzivně využívané pastviny. Na těchto plochách byly mapovány segmenty, které byly rozčleněny do několika kategorií krajinných prvků (mokřad, přihrazený okraj lesa, rozptýlená zeleň). Na základě získaných poznatků pak byl vytvořen soubor opatření pro tyto prvky. Práce mimo jiné obsahuje i možnosti využití dotačních titulů v zemědělství.
|
|
|
Celoplošné mapování biotopů na katastru Nedašov jako alternativa výsledků programu Natura 2000
Cícha, Filip
Práce nejdříve uvádí základní údaje o obci Nedašov. Dále pojednává o historických aspektech vývoje osídlení a obhospodařování krajiny katastru obce Nedašov. Popisuje stručnou charakteristiku přírodních poměrů v okolí obce a seznamuje čtenáře s metodikou mapování biotopů a podklady pro srovnání získaných výsledků. Hlavní část práce se zabývá popisem aktuálního stavu nelesních biotopů katastru obce Nedašov zjištěného dle metodiky (Řepka a kol., 1994). V další kapitole práce srovnává výsledky vlastního mapování se staršími výsledky poskytnutými (AOPK ČR 2012). Rozdíly ve výsledcích jsou následně předmětem diskuze. Text je doplněn mapovými přílohami vytvořenými v programu ArcGIS 10., grafy, tabulkami a fotodokumentací.
|
|
|
Biotopové mapování NPP Skalická Morávka jako podklad pro monitoring regenerace křídlatky po plošném zásahu herbicidem
Blahuta, Jaroslav
Jaroslav Blahuta: Biotopové mapování NPP Skalická Morávka jako podklad pro monitoring regenerace křídlatky (Reynoutria spp.) po plošném zásahu herbicidem. Cílem této diplomové práce bylo zmapovat biotopy dle Katalogu biotopů (Chytrý a kol., 2010) v NPP Skalická Morávka a jejich invadovanost křídlatkou (Reynoutria spp.) jako podklad pro monitoring plošném zásahu herbicidem. Předmětem ochrany NPP je úsek přirozeného toku řeky Morávky ve štěrkových náplavech se svými charakteristickými společenstvy. Na tyto společenstva je vázán výskyt vzácných a ohrožených druhů (např. židoviník německý (Myricaria germanica)). Území NPP bylo proloženo čtvercovou sítí (50 x 50 m), která obsahovala 454 vztyčných bodů. V každém bodě byl proveden zjednodušený fytocenologický zápis jednotlivých druhů, zjištěna pokryvnost, reprezentativnost, míra degradace a přítomnost mrtvého dřeva. Na základě těchto charakteristik byl vylišen biotop s přihlédnutím na invadovanost neofytů. Celkově bylo na 454 mapovacích bodech vylišeno 13 biotopů dle pojetí Chytrého a kol. (2010). Procentuální zastoupení jednotlivých biotopů je následujíc: L2.2 (54,75 %), L2.4 (0,66 %), L3.2 (3,09 %), K2.2 (11,92 %), M1.4 (0,22 %), M4.1 (9,27 %), M4.2 (0,22 %), X7A (5,52 %), X7B (10,82 %), X12A (0,66 %), X12B (0,22 %), V4B (2,21 %) a T1.1 (0,5 %). Celková invadovanost území NPP křídlatkou (Reynoutria spp.) činí 61 %. Nejvyšších pokryvností dosahovala v přírodních biotopech L2.2 (61 %), K2.2 (55 %) a M1.4 (52 %). Invadovanost netýkavkou žláznatou (Impatiens glandulifera) činí 26 %. Nejvyšších pokryvností dosahovala v blízkosti toku (biotopy K2.2, M1.4 a X7B). Z hlediska reprezentativnosti byl nejčastěji vylišen přechodový biotop s 82,9 % plochy mapovacích bodů. Dle míry degradace byl na 22 % území uzlových bodů prokázán negativní faktor (nejčastěji výskyt neofytů, nebo černých skládek). Mrtvé dřevo se vyskytuje pouze na 6 % území. Práce představuje kvalitní podklad pro budoucí monitoring a optimalizaci managementu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Optimalizace výsledků mapování přírodních biotopů a jejich aktuálního zastoupení na území ČR jako předmětu ochrany v současné síti maloplošných zvláště chráněných území v ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha ; Hošek, Michael
Hlavním cílem projektu bylo analyzovat zastoupení přírodních biotopů v dosavadní síti zvláště chráněných území České republiky a na základě této analýzy zpracovat návrh na doplnění této sítě o nová chráněná území. Hlavním předmětem ochrany v nově navržených zvláště chráněných územích měly být přírodní biotopy, dosud nedostatečně územně zabezpečené, a to s ohledem na jejich celkovou vzácnost, variabilitu i význam pro druhovou ochranu. Projekt navazuje na přípravu soustavy Natura 2000 a zaměřuje se především na biotopy, které nefigurují mezi biotopy evropsky významnými (z pohledu Směrnice č. 92/43/EHS), které však přesto mají velký význam z hlediska národního. Proto dostal tento projekt pracovní označení "Česká Natura". Celkem bylo připraveno 505 návrhů biotopových lokalit, z nichž 350 bylo schváleno krajskými kolokvii. Ostatní lokality se staly součástí zásobníku AOPK. Ve vymezených biotopových lokalitách je určeno 106 přírodních biotopů jako hlavní předmět ochrany. Pro 32 přírodních biotopů se nepodařilo lokality vymezit. Hlavním přínosem projektu je optimalizace sítě MZCHÚ, která vychází z reálného a aktuálního rozšíření přírodních biotopů na území České republiky. V tomto směru byl projekt úspěšně naplněn a získané výsledky jsou předány kompetentním orgánům státní správy pro realizaci návrhů. Projekt přispěl k výrazné objektivizaci tvorby sítě ZCHÚ, v průběhu jeho řešení bylo shromážděno mnoho nových informací o stavu vzácných biotopů i o zastoupení zvláště chráněných druhů rostlin.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.